sobota 16. května 2015

Křídlatka japonská/sachalinská i česká

invazivní trifid.
neuvěřitelně přizpůsobivá kytka
Křídlatky všech druhů jsou rychle, strašně moc rychle, rostoucí invazivní rostliny.  Když se někde pomnoží, tak vytváří neprostupné plochy obřích rostlin a je velmi náročné se jí zbavit, protože jsou neskutečně odolné a vcelku dost vynalézavé.

Kromě té nejdrsnější chemie pomáhá spásání (chutná ovcím a kozám) a přeorání na podzim a na jaře. Víc informací najdete třeba v kratičkém pořadu z dílny České televize.

Ale výhonky křídlatky jsou jedlé a vcelku dost chutné, jemně nakyslé a křupavé. Nejlepší jsou  chvíli po vyrašení, když ještě je to jeden pazoch, skoro jako u chřestu. Ale i teď, než začnou nasazovat květ, má smysl sbírat  měkké vršky.  A protože jsou, podobně jako rebarbora, bohaté na kyselinu šťavelovou, je ideální je zkvasit - mléčné kvašení kyselinu šťavelovou rozkládá (viz článek o rebarboře).

A pokud na podzim budete  křídlatky vykopávat, tak oddenky jsou tradiční asijskou léčivou látkou. V tradiční čínské medicíně je známý pod názvem  hu zhang 虎杖 a je bohatý zejména na resveratrol, antioxidant, který je třeba v červeném víně a podle všeho příznivě působí na kardiovaskulární systém. Údajně křídlatka pomáhá na lymskou boreliózu. Dle léčitelů.  Koho to zajímá do hloubky, tak tady najde serioznější studii.

My ovšem budeme kvasit výhonky a za účelem sežrání, nikoliv za účelem léčení. Jen to zas až tak s její konzumací nepřehánějte, je mírně projímavá...


křídlatčí kořist z jednoho sběračkého blogu.
Sbírejte výhonky silné maximálně jako ukazováček a  zbytky v žádném případně nevyhazujte do kompostu a vůbec se nasbíraná křídlatka nesmí přiblížit k vaší zahradě -  díky vegetativnímu množení umí vyrůst z podezřele nepatrných částí stonku a brzy by vám na zahradě narostla křídlatková džungle.

Japonci křídlatce říkaji itadori a buď ji nakládají do soli a nebo ji jedí čerstvou.  Z důvodů vysokého obsahu kyseliny šťavelové ji nejprve zhruba dvě minuty vaří, dokud mírně nezesvětlá a pak ji na 24 hodin louhují ve vodě a teprve pak ji pojídají - třeba s troškou majonézy  a nebo namáčenou do sojové omáčky. Ale je dobrá i jen znovu ohřátá v rozpuštěném másle a kdo by se chtěl dělat s holandskou omáčkou, tak  tou bude prvotřídní. Dalo by se to přirovant ke kříženci chřestu a rebarbory.

Sušené a fermentované listy Japonci za války kouřili namísto tabáku, ale to prostě zkoušet nebudu. Je-li zde jiný průzkumník, co se do toho pustí, tak ať pak hlavně dá vědět, jak to dopadlo!

Nejjednodušší na výrobu je pochopitelně limonáda.

Probiotická limonáda z křídlatky 

křídlatkový sirup a limonáda
Kdo má účinný odšťavňovač, může  do něj narvat mladé stonky křídlatky a získá zelenkavou, nakyslou šťávou, kterou použije namísto sirupu a do limonády pak přidá něco cukru navíc. Kdo ho nemá, ten si vyrobí sirup. Má narůžovělou barvu a takovou trošku bylinnou chuť.  Nic dramatického, ale decentně chutné.

suroviny na 300 ml sirupu:

200 ml vody
200 g cukru
300 g křídlatkových výhonků nasekaných na hrubo.

Svařte  cukr s vodou, dokud nezhoustnou - cca na 110°C.  Do vroucího sirupu nasypejte křídlatku a nechte 24 hodin louhovat. Přiveďte ještě jednou k varu, zceďte a přefiltrujte přes plátno či kávový filtr, abyste se zbavili všech případných nečistot.  Pokud budete chtít sirup uchovávat delší dobu, tak ho zasterilujte případně přidejte  cca 20 kys, citronové a nebo šťávu ze 4 citronů.

suroviny na 1 l kefírové limonády:

30 ml  křídlatkového sirupu
500 ml  vodního kefíru z první fermentace a nebo  200 ml čiré, kyselé syrovátky
cca 400 ml vody

Rozpusťte sirup v kefíru a nalijte do patentní lahve, ve které vám bude kvasit.  Dolijte vodou, ochutnejte a podle potřeby doslaďte.  Nechte 24 hodin profermentovat při pokojové teplotě (občas upusťe tlak, aby vám to pak nebouchlo v ruce) a posléze přesuňte do lednice. Kdo bude stát o zajímavější chuť, přidá tam něco citronové, nebo pomerančové šťávy, případně rebarboru. Hezky se to chuťově doplňuje třeba s kardamomem.

Křídlatkové kvašáky



suroviny na 0,7 sklenici

Velká hrst křídlatkových výhonků silných jako váš ukazováček
0,5 vody
10 g soli
10 g nakládacího koření (směs hořčičného semínka, fenyklu, pepře, nového koření, skořice, koriandru  a bobkového listu)
2 stroužky česneku
1 menší cibule
kdo má rád, tak chilli papričky
Svařte vodu se solí a kořením a nechte vychladnout na teplotu lidského těla. Na dno sklenice dejte pár koleček cibule a oloupané, lehce podrcené stroužky česneku. Naskládejte do sklenice výhonky nařezané zhruba na velikost sklenice, zalijte  výhonky tak aby byly úplně ponořené pod hladinou, zajistěte třeba  ziplockovým sáčkem s vodou, aby nevyplavávaly,  zlehka uzavřete sklenici a nechte týden prokvasit v teple.   Používejte namísto okurek.

Křídlatková zmrzlina z kefírové smetany

suroviny na 500 ml
jemně nakyslé, smetanové s troškou bylinkové chuti.
A probitické pochopitelně!

50 ml mléčného kefíru
250 ml  smetany na šlehání
100 g  křídlatkových výhonků bez listí nasekaných na drobno
4 žloutky
50g  vanilkového cukru
50 g  sladidla dle vlastní chuti - cukr/med/sirupy
špetka soli

Smíchejte šlehačkou a nasekanou křídlatkou. Přiveďte téměř k varu a vypněte oheň. Po vychladnutí na teplotu lidského těla přimíchejte kefír a nechte to 24 hodin prokysat  při pokojové teplotě.  Směs pak rozmixujte do hladka a propasírujte směs přes síto.  Utřete vejce s cukrem a solí do pěny a pak přilijte  kysanou smetanu a ještě chvíli usilovně šlehejte, nechte v lednici vychladit alespoň 3 hodiny.  Posléze to nalijte buď do formiček na  nanuky a nebo do zmrzlinovače a nechte zmrznout.  Pokud máte rádi absint, tak ten k tomu bude moc dobrý (do  500 ml zmrzlinové směsi přidejte malého panáka).  Případně přidejte trošku vanilky a nebo křídlatku namíchejte jedna ku jedné s rebarborou.

chtěli byste z křídlatky udělat spíš sladkou, studenou
 polévku  ve stylu maďarské meggyleves?
Tady je recept.

Křídlatková polévka


suroviny na 4 porce:
300 g výhonků křídlatky
1 cibule
1 větší brambora
2 lžíce másla
500 ml kuřecího či zeleninového vývaru
špetka muškátového oříšku, 2 kuličky nové koření, 1 bobkový list a  6 kuliček pepře
200 ml kefírové smetany

Na polovině másla nechte zesklovatět cibulku, zalijte vývarem, přidejte oloupanou, na kostičky nakrájenou bramboru a  koření a vařte cca 10 -15 minut. Pak přidejte nasekanou křídlatku a vařte ještě tak minutu, dvě.  Rozmixujte do hladkého krému, přidejte zbylé máslo a smetanu.
Na talíři posypejte nasekanými syrovými mladými lístky křídlatky.

Jinak mladé výhonky můžete ogrilovat či oblanšírovat a tvářit se, že je to jako chřest,  přidávat  do koláčů, muffinu (na sladko ji míchejte třeba s rebarborou, jahodami či jablky) či quiche, přidávat do stir fry a nebo třeba do letních závitků či suši, kari, risotta vyrobit čatní nebo džem a nebo ji prostě trošičku nasekejte do salátu - pokud máte v pořádku ledviny a budete v tom salátu mít nějaké ořechy či sýr, kvůli vápníku, tak ona vás ta kyselina šťavelová nezabije...

(ale pořád to není důvod křídlatku pěstovat! Ovšem poplenit ji můžete zcela bez výčitek svědomí, podobně jako topinambury.)

8 komentářů:

  1. Já mám vůči křídlatkám posu jak hrom, takže bych sběračům ještě doporučovala na podzim to, co z ožraných keřů zbyde, zalít glyfosátem nebo napalmem nebo betonem.
    A recept na kvašení netýkavky žlaznaté bude?
    A propos, (1) nechceš se třeba příští čtvrtek stavit? Ukážu ti nějaké jedlé brukve - cardamine amara a spol. by se jistě zkvasit daly, i když kdo ví, jestli by se to dalo žrát (2) půjčila bych ti knihu Richarda Mabeyho o volně žratelných rostlinách. Je to sice psané pro Anglii, ale u nás toho roste taky dost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Netýkavka žlaznatá má jedlé květy i semínka zasyrova.;)

      Vymazat
    2. Kdysi jsem se dočetl v Koktejlu, že netýkavka žlaznatá je jedlá celá a dodá tělu spoustu minerálů, vody aj. Tvrdil to jakýsi odborník na přežití z FTVS. Tak jsem to pak jednou zkusil a rozžvýkal mladou malou rostlinku. Chuť byla příjemná podobná okurce salátovce. Jenže... Po pár vteřinách jsem měl podrážděný krk, začal se dávit a sápat po dechu. Zřejmě jsou tam nějaký křemíkový vyztuženiny... Krk pak škrábal až do večera, což možná byl ten účel - jedna rostlina stačila na celý den...

      Vymazat
    3. Když to čtu, tak mě jen napadá jedna zajímavá souvislost. Výše zmíněný glyfosát (např. obsažen coby účinná látka v Roundupu - používá se např. právě při boji s invazní křídlatkou) je dnes již považován za bezpečně prokázanou karcenogenní látku. Představa, že jedna skupina lidí tím křídlatku stříká a druhá to pak následně konzumuje... no... názor si udělá každý sám;-) Jako by nestačilo, že se jedná o nejčastěji užívaný pesticid v českém zemědělství. Přeji hezký den.

      Vymazat
  2. Liiso, proč máš na křídlatku takovou pifku, to jí máš někde za humny? Pokud ano, tak bych tě ráda poprosila, jestli by nebylo možno poslat mi jeden kořínek, když se tak dobře množí? Na boreliozu by, podle toho, co jsem si načetla, mohla celkem dobře fungovat, takže bych to ráda vyzkoušela...Jenže v okolí tu nikde není, koupit se to moc nedá (kromě nekřesťansky drahých preparátů z USA)...Díky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. rozmnožovat invazivní druh je nezákonné a hrozí za to pokuty - zcela zaručeně vám někde v širším okolí roste - začněte na jaře s dostatečně dlouhými procházkami, při které ji najdete.

      Vymazat
    2. Jestli je invazivní, to teprve uvidím letos jsem ji píchla do růžku jednoho z dvou svých záhonků, tak uvidíme, jak se bude chovat. Můžeš mi prosím napsat do zprávy jaké bylo přesné užívání na boreliozu díky moc. D

      Vymazat
    3. Dávkování není na dva řádky,Stephen H.Buhner vydal knihu Borelióza, je dobré si to přečíst, kombinuje i spoustu dalších bylin a je to běh na dlouhou trať.Křídlatka je tam jako jedna z nejdůležitějších bylin a je nutno brát ji i rok.Obecně je prospěšná i při spoustě dalších potíží,lidi by ji měli spásat a ne polívat rakovinotvorným Roundupem.

      Vymazat