sobota 5. prosince 2015

Torši

obrázek z hlubin internetu. Za žlutou může
kurkuma, za růžovou červená řepa.
Na počátku léta jsem našla několik ohromně zajímavých tureckých receptů na kvašenou zeleninu. Něco jsem naložila a rozepsala pár článků, jenže pak Turci začali bombardovat Kurdy. Což, přiznám se, je něco, co moc neumím zkousnout, že tedy umožňujeme našemu spojenci  ve velkém rozjet další genocidu.  Navíc, když se letos připomíná 100 let od genocidy arménské.  A když Kurdové jsou jedni z těch mála relativně spolehlivých spojenců proti Daesh.  Jako když to dělá někdo z těch  "špatných", nebo alespoň  ne těch našich, tak se mi s tím daří vyrovnávat lépe.  Ale turecká vláda a její současné postoje a činy mě prostě serou. Takže jsem turecké recepty odložila k ledu a ten článek o v celku naloženém mladém česneku vytáhnu zase až bude sezona a bude to ruský, nebo řecký, nebo třeba i kurdský recept - všichni tak ten česnek stejně nakládají...

No, ale Blízký a Střední východ je obecně pokladnice skvělých receptů a to i na kvašené cokoliv. Takže, kdo potřebuje Turky, když hledá co by zkvasil?

 Konec konců naše civilizace tam má v oblasti úrodného půlměsíce kolébku. Vymyslely se tam věci jako zemědělství, města, dělba práce, zákony a tak a pak se odtamtud šířili i k nám na severozápad. Konec konců - Damašek je nejdéle obydlené město na světě. 

Takže se začátkem prosince vám nabízím recept na kvašenou směs zimní zeleniny. Základem je květák - starší článek o tom, jak kvasit květák v láku najdete zde.

Torši/Tirşîn/Tursi/Turši/ Turšija


Torši  se dělá v mnoha obměnách a snad ve všech zemích Blízkého a Středního východu. Někdy je to celé kvašené, jindy nakládané do octa, případně se dá kombinovat - totiž že do slaného láku přidáte trošku octa vůli chuti. A varianta, kterou vám nabízím jde krásně udělat z toho, co potkáte v běžné nabídce supermarketů.  

suroviny na 4 litrovou sklenici:
1 l vody
 a to už je moje torši - květák, kapustičky, černá ředkev, kapie,
chilli, celer.
500 g květáku a nebo brokolice
200 g tuřínu nebo kedlubny, nebo zlaté řepy (červená se taky používá, ale počítejte s tím, že všechno obarví na růžovo)
200 g bílé a nebo černé ředkve. A nebo třeba ředkviček.
100 g bílého zelí, nebo kapusty, nebo třeba růžičkových kapustiček.
100 g řapíkatého celeru
3 kapie či jiné, nepříliš pálivé papriky
80 g čerstvého zázvoru
10 až 80 g chilli papriček - pálivost dle vlastní chuti
80 g soli
8 stroužků česneku
5 g pepře
3 bobkové listy
1 bio citron
50 ml olivového oleje

Svařte vodu se solí, bobkovým listem a pepřem a nechte vychladnout na teplotu lidského těla. Chilli papričky, zázvor, citron a česnek nakrájejte na plátky. Ostatní zeleninu nakrájejte na větší, rovnoměrné kus. Kromě citronu všechno smíchejte, dejte do kvasné nádoby a zalijte lákem. Pokud by bylo láku málo, dolijte vodou. Na povrch naskládejte na plátky nakrájený citron, zalijte olivovým olejem a všechno zatižte tak, aby všechny pevné kousky byly pod hladinou láku a nechte 7-10 dní kvasit při pokojové teplotě. Posléze uchovávejte v chladu.

Pokud chcete, můžete zkombinovat chuť kvašené zeleniny s octem.  Do láku přidejte tak půl deci nějakého dobrého, aromatického octa  a tím to zalejte. Získáte tak silnější, zase trošku odlišnou chuť.

Mimochodem, když už jsem začala aktivisticky, tak i zakončím v podobném duchu. 

Znáte Dunu

A znáte benegesseritskou litanii proti strachu? A ovládá v posledních měsících vaše myšlení strach, který umí obhájit průlom všech těch agresivních atavismů a hysterie, co kolem sebe vidíme? Pak vřele doporučuju soustředit se na ten text alespoň dvakrát denně.

"Nesmím se bát.
Strach zabíjí myšlení.
Strach je malá smrt, přinášející naprosté vyhlazení.
Budu svému strachu čelit.
Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne.
A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel.
Tam, kam strach odešel, nic nebude.
Zůstanu pouze já."


Nelíbí se vám slova z nějaké americké eko-scifi? Tak co křesťanská tradice? Žádného důsledného křesťana by nemělo napadnout, že prostě bude myslet a nebo konat tak, jak mu velí strach. 

Znáte 27. žalm?

"Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach?

Když se na mě vrhli zlovolníci, aby pozřeli mé tělo, protivníci, moji nepřátelé, sami klopýtli a padli.
Kdyby se proti mně položilo vojsko, mé srdce nepocítí bázeň, kdyby proti mně i bitva vzplála, přece budu doufat.
O jedno jsem prosil Hospodina a jen o to budu usilovat: abych v domě Hospodinově směl bydlet po všechny dny, co živ budu, abych patřil na Hospodinovu vlídnost a zpytoval jeho vůli v chrámu.
On mě ve zlý den schová ve svém stánku, ukryje mě v skrýši svého stanu, na skálu mě zvedne.
Již teď zvedám hlavu nad své nepřátele kolem. V jeho stanu budu obětovat své oběti za hlaholu polnic, budu zpívat, prozpěvovat žalmy Hospodinu.
Hospodine, slyš můj hlas, když volám, smiluj se nade mnou, odpověz mi!
Mé srdce si opakuje tvoji výzvu : „Hledejte mou tvář.“ Hospodine, tvář tvou hledám.
Svoji tvář přede mnou neukrývej, v hněvu nezamítej svého služebníka. Ty jsi byl má pomoc, neodvrhuj mě a neopouštěj, Bože, moje spáso.
I kdyby mě opustil můj otec, moje matka, Hospodin se mě vždy ujme.
Hospodine, ukaž mi svou cestu, veď mě rovnou stezkou navzdory těm, kdo proti mně sočí.
Nevydávej mě zvůli mých protivníků! Zvedli se proti mně křiví svědkové, i ten, z něhož násilí čiší.
Jak bych nevěřil, že budu hledět na Hospodinovu dobrotivost v zemi živých!
Naději slož v Hospodina. Buď rozhodný, buď udatného srdce, naději slož v Hospodina!"

Text je z českého ekumenického překladu. Kdo by si ho chtěl poslechnout v originále (s anglickými titulky), tak není problém..















Strach je něco, co se v nás objevuje nezávisle na tom, kdo jsme, jaké máme vlastnosti a charakter. Jeho síla a četnost je částečně závislá na našem vrozeném temperamentu, na našich dosavadních zkušenostech a aktuálním psychicko-fyzickém stavu.  To že máme strach je přirozené a v pořádku.  Ale to jak se strachem zacházíme a co v jeho důsledku děláme a neděláme už je něco, co vypovídá o naší povaze a charakteru. To že se někdo bojí sice vysvětluje, proč chce někoho jiného namlít na masokostní moučku a nebo chce střílet či topit rodiny s dětmi, ale rozhodně neomlouvá. 

A navíc -  hladinu úzkosti v organismu může pomoci regulovat právě dostatečné konzumovaní kvašených potravin, protože ozdravění vaší mikrobioty může případné úzkosti a deprese zmírnit.

Tož  odvaze, lásce a mirobům zdar!

2 komentáře:

  1. Díky za zajímavý recept i trochu statečného aktivismu. Jen houšť. Přesně jste vystihla mé postoje, akorát já je mám k Rusku. A dnešní Rusové bohužel téměř z 90 procent podporují politiku svého diktátora (stejně jako část zapomětlivých či vypočítavých Čechů), narozdíl od Turků, kde podpora jejich Napoleonka není zase tak drtivá.

    OdpovědětVymazat
  2. Recept mě až tak nezaujal, ale citáty a myšlenky ano. Palec hore :)

    OdpovědětVymazat