Ocet

Ochutnavači octa
Ve stále přiostřujícím se boji proti NWO je ocet hlavním pomocníkem každého správného orgoníka. Takže začněte vyrábět ocet a rozhánějte zlé chemtrails! A ta teorie s octováním je fakt ještě lepší než pravidelné klystýry a nebo hladovění s cayenským pepřem.

 No nic.

 Zastánci teorií, které prý vedou k úplnému vyčištění a osvícení  tvrdí, že jablečný ocet po ránu a na lačno léčí všechno.  Nějak se mi nedaří najít jedinný podklad pro toto tvrzení. Ovšem našla jsem článek o tom, že kyselina octová snižuje hypertenzi a pokud vyrábíte ocet kombuchou, tak ta vám tam přidá spoustu dalších látek

Octové kvašení je zase úplně jiným procesem než ty dosud zde popsané a dobře udělaný domácí ocet má spoustu zajímavé chuti.  Tak proč si nějaký nezkusit vyrobit?
Kdysi dávno máma vyráběla dávku jablečného octa. Mám na to vágní vzpomínky, které zahrnují myriády  mušek octomilek, strašlivý smrad v celém bytě a to že ten ocet pak nikdo nechtěl.   Moje maminka ovšem nic nevyhazuje a tak jsem čirou náhodou tenhle ocet před pár měsíci našla u rodičů ve spíži. A touto archivací dozrál do skvělé formy.  Tak akorát kyselý, krásně vonící po jablkách a především měl i aktivní octovou blánu. Bylo by hříchem ho nepřecedit, nezačít ho používat a hlavně pevné částice a blánu nenakrmit něčím dalším. 

A protože jsem se v té době taky poněkud vytočila nad cenou obyčejného rýžového octa, bylo jasné co teda přijde na řadu. 
Ve sklenici s vinnými octy je krásně vidět mateřská blána

Nejdřív troška teorie.  Ocet vyrábí bakterie ze skupiny Acetobacter. Ta za přítomnosti vzduchu žere alkohol  a mění ho na ocet.  Proto se tak krásně kamarádí se saccharomycesou v kombuše - saccharomycesa žere cukr a prdí alkohol, no  a ten s nadšením spotřebovávají octové bakterie.

Ovšem kdesi jsem četla i -doufejme- vesnickou legendu, že jakýsi kombuchový nadšenec  přebytečné blány splachoval do záchodu.  Nebyl napojen na kanalizaci a když  si chtěl nechat odčerpat septik, objevila se žumpa překrytá pevnou a půl metru tlustou kombuchou, skrze kterou se bylo potřeba probojovat k ... obsahu septiku.

Ovšem na výrobu octa kombuchu nepotřebujeme.  Potřebujeme buď nějaký alkohol a nebo jsou výborné ovocné šlupky, na kterých sedí spoustu různých kvasinek,  které  umí pracovat podobně symbioticky, jako  kombucha.  Tedy půlka žere cukr, druhá půlka žere alkohol.  A tím ta saccharomycesa vydrží žít déle, protože se jí nepodaří vyrobit takovou hladinu alkoholu, aby v něm umřela.  Ještě je k tomu potřeba alespoň pokojová teplota a přístup vzduchu.

mateřská octová blána na suchu
Proto když se vám dostane do ruky víno, které začalo octovatět, tak ho nevylévejte - nalijte ho do něčeho dostatečně širokého, zakryjte třeba plátnem vršek  a pravideně tím míchejte - kvůli dostatku kyslíku.
Potkala jsem dokonce stránky nadšence, který do základu na ocet dával provzdušňovač z akvárka, aby se acetobacterijka neudusila. Za pár týdnů budete mít vinný ocet, byť takový chuťově neučesaný.  Když ho ovšem stočíte do láhve a ještě na pár měsíců zapomenete někde v rohu spíže, tak se chuť usadí.

Samozřejmě že to jde libovolně dochucovat. Napadají mě - kromě tradičního koření - i nějaké pryskyřičnaté třísky třeba ovocných stromů, aby to simulovalo zrání v sudu.

Kdo chce balzamikový ocet, tak vezme nějakou ovocnou šťávu (ideálně z toho ovoce ze kterého dělá ocet, že - ale proč si nenamíchat  chuťový koktej),  bude ji v hrnci redukovat na hustý sirup a ten smíchá se zcezeným octem.  Chce to ovšem až po nějaké době po ukončení alkoholového kvašení, protože jinak vám tam ty cukry sežere  saccharomycesa a budete mít sice vydatnější ocet, ale jen kvasný, ne balzamikový.

ne vždy se ovšem vyvine kompletní blána - stačí i zákal.
Nejčastější ovocný ocet je jablečný.  Nejlepší jablečný ocet dostanete z cideru.  Tedy ze zkvašeného jablečného moštu. Pokud ovšem nechcete nechat  cider zoctovatět,  zkuste  vyrobit  divoký  ocet z jablečných šlupek.  Moc se to ale neobjede bez chemicky neošetřených jablek.

 Ostatně teď je ideální doba na to vyrazit  na výlet do opuštěných sadů a nějaká padančata zachránit a zpracovat. Najdete je víceméně kdekoliv v Sudetech. A o některé z nich se starají různá místní sdružení.

Příští víkend bude přímo v jednom takovém kouzelném sadu v Rychlebských horách  víkend plný jablek, dobrovolné práce a neuvěřitelných příběhů.  Kontakt na pořadatele zde. Pokud si někdo chce užít podzim v té nejčistější podobě - ozvěte se Tomovi, že byste rádi přijeli.  Bude rád a já vám slibuju, že ten víkend bude pro vás velmi  zapamatováníhodná zkušenost.

Ocet z jablečných šlupek

Jablka na ocet potřebujeme co nejčistější proto, že je nemůžeme moc omývat. Příliš omyté šlupky jsou bez baktérií a tak budou houby kvasit. Na pětilitrovou sklenici potřebujeme 1 kg šlupek (a případně i nějakou dužinu, ale sníží nám to objem vzniklé tekutiny, 0.5 kg cukru a  převařenou vodu. Do vyvařené sklenice dejte šlupky a cukr, zalijte vodou, překryjte něčím prodyšným a nechte stát.  Případně tedy můžete v troše vody a cukru aktivovat droždí a nebo tam nalít něco vinných kvasinek a nebo tam jako startér dát něco tvrdého chleba.   Pár dní by to mělo divoce kvasit a až to přestane bublat, tak  tím tak třikrát za den promíchejte.  Nechte stát co nejdéle (klidně měsíc). Pokud by se vám to zdálo slabé, tak přisypávejte cukr.  Pak to  přeceďte přes plátno a stočte do láhví.  Čím déle láhve necháte stát  a dozrávat, tím zajímavější ocet vám vznikne.  To co vám zbude po přecezení použijte jako startér pro další  kvašení.

Sandor v knize Wild fermentation  uvádí recept na na ananasový ocet.

Ocet z ananasových šlupek

Na litrovou nádobu potřebujete šlupku z jednoho bioananasu (nebio nebrat- čert ví co v tom je a chemické ošetření ovoce bývají hodně ošklivé věci), 4 lžíce cukru  a převařenou vodu.  Do vyvařené nádoby dejte cukr, šlupky a vodu, nechte stát. Po týdnu to začne trošku tmavnou, takže vyndejte šlupky a ještě tak tři, čtyři týdny to nechte zrát - za usilovného provzdušňování  nálevu.  Pak stočte a případně opět archivujte.

Rýžový ocet

japonská továrna na rýžový ocet
A jak jsem tedy dělala ten rýžový ocet?    Půl kila  celozrnné rýže jsem na 24 hodin namočila do vody.  Tu jsem slila a rýži následně s 3 litry vody asi hodinu trápila v tlakovém hrnci.  Rozvařenou rýži i s vodou jsem slila do vyvařené pětilitrové sklenice, přidala jsem tak 200g cukru, dolila vodu do 2/3 lahve a přisypala pytlík sušeného droždí.  Nechala jsem to týden stát  a po týdnu přilila pevné části z onoho archivního jablečného octa. Po dalším měsíc stát za občasného zamíchání. Teď to mám slité v lahvi - někým záhadným způsobem mi vzniklo cca  0.7 l octa.  Ten je ovšem  chuťově úplně skvělý - jemně kyselý s trošku oříškovou chutí rýže.

Takže hurá na octování! .

Komentáře

  1. Jsi zlá, mlékaři. Jednak jsem se vyděsila u toho odkazu ("rychlé řešení problému chemtrails: Protože chci vidět, jak se chemtrails rozpouštějí od obzoru k obzoru. Všechny! Výsledek je skutečně rychlý. Vezměte přikrývku, dejte ji do prádelního koše a nasákněte ji galonem bílého octa (3,7 l). Položte koš na zadní sedadlo auta, otevřete všechna okna, prohánějte chemoplány, jezděte přímo na chemtrails. (Funguje to nejlépe při rychlosti 90 km/h.) "), jednak abych teď sháněla pětilitrovou lahev...

    OdpovědětVymazat
  2. No uznej - drandit po polích a stíhat čáry na obloze je prostě lepší než pravidelné klystýry, ne?

    A co se týče druhé půlky - za kvašení můžou mikroby a ti jsou jak známo nakažliví...

    OdpovědětVymazat
  3. Zdravim,

    zkoušel jsem dělat ocet podle tohodle receptu: http://zeny.e15.cz/magazin/zdrava-vyziva/jablecny-ocet--domaci-vyroba.aspx Dělal jsem 1. variantu.

    Bohužel jsem to musel vylít. Asi se mi tam usadila nějaká plíseň dřív něž se to rozjelo. Bylo to hořký.

    Mohla bys prosím doporučit nějaký recept? Měl jsem rovnou zkusit ten tvůj. Nebo by stačilo kdybych tam pridal trochu droždí?

    Jinak chválim, parádní blog, spousta inspirace. Postupně budu muset všechno vyzkoušet. Zkoušel jsem třeba křen. Nastrouhal a zalil syrovátkou z tibetský houby. Vypadalo to, že se nic neděje. Po týdnu jsem ochutnal a... delikatesa. Křen ve skleničce už kupovat nebudu. No, už se těšim na hořčici, zázvorovku atd.

    OdpovědětVymazat
  4. Zrovna jablečný ocet chce celkem dost času - takže není potřeba ho vylévat hned, je ideální ho někam založit a zkusit třeba za rok, jestli je fakt nepoužitelnej...

    Spolehlivý způsob jak vyrobit ocet je udělat nejprve víno a to pak za přístupu vzduchu a ideálně nějaké mateřské kultury octových bakterií nechat pomalu prokvasit na ocet. Ale pořád je to spíš v řádu měsíců, než dnů. Pravidelně jím míchat a tak. A nebo si pořídit kombuchu.

    Popřípadě tedy punkerský způsob, kdy tam bude co nejvíce jablečných šlupek, kde bydlí jak acetobactery, tak saccharomcesy a cukr bude zajištěn hlavně sacharozou, nikoliv spousotu různých chukrů v jablkách, které jsou metabolizovány na ethanol, ale jiné alkoholy a pak můžou dělat při octovatění problémy.

    Čistě teoreticky by mohlo pomoci do už nakvašeného octa přilít něco alkoholu a acetobactery přiživit. Což mi připomínám že bych měla jít zamíchat rybízový ocet, co mi tam někde zraje.

    OdpovědětVymazat
  5. Zaujimalo by ma, aku mal konzistenciu ten rizovy ocot pred stocenim... Bolo ho treba nejak filtrovat? Premyslam, ci najskor neurobit z toho rizoveho maglajzu vino a potom po nejakom mesiaci dat dole vodny filter a nechat to skysnut...co myslis Zuzka?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Můj rýžový ocet byl dost pankáčský, v pětilitrovce od okurek jsem nechala kvasit cukr a rozvařenou rejži, a pak jsem to nalila i s tou rejží do širkého hrnce a míchala s tím. Před scezením to byla hustá břečka, po zcezení a přefiltrování přes plátno z toho byly dva litry moc dobrého octa.

      Během dubna mi snad přijedou z Japonska koji kultury, tak zkusím plnohodnotý rejžový ocet, tedy z rýžového vína. Voni nejdřív dělaí koláčky očkované plísní a pak teprve víno. Japonci, no.

      Vymazat
    2. Super, vdaka.. Lebo ked tak na to teraz pozeram, tak moc neverim, ze to bude cire :D ....po tom prefiltrovani si dostala normalne ciry ocot, alebo bol tiez kalny? Tak s tym koji sa tesim na info..

      Vymazat
    3. ...a teda uz som to nalozil do 5l demizoniku a najprv to neham prekvasit na alkohol a potom na to pustim kyselinky :D ...zacalo to kvasit ako blaznive..

      Vymazat
    4. Zakalenej - jak ředěný mlíko. To by mělo jít asi pečlivější filtrací - třeba přes sáčky do kávovarů. Ale chutnal fakt po rýži.

      Vymazat
    5. Nejak mi v tom kvasenie zakapalo.. Skusil som nastartovat dalsimi kvasinkami a nic :( ...nezda sa mi ze by uz vyzrali vsetok cukor...to by muselo trvat podstatne dlhsie...fakt nechapem :/

      Vymazat
    6. ...takze predsalen uz chybal cukor..nejak im chuti v tom roztoku :)

      Vymazat
    7. Tyjo - teď mě napadá - jde nechat naklíčit neloupaná rýže? Protože pokud by se kvasila naklíčená rýže, tak by se to nemuselo sladit, bo enzymy by už naštípaly škroby na cukr...

      Vymazat
  6. Tak uz pomaly dokvasala ryza...prelial som ju cez jemne sitko a asi tri tyzdne ju mam v otvorenom demizoniku s tym, ze par krat za den ju poriadne rozkrutim a spenim so vzduchom. Vcera som ten "nalev" chutnal a po octe ani chyru ani slichu...stale to je hooodne alkoholove :( ...premyslam, ze by som tam nasadil nejaku octovu kulturu..inak s tym asi nepohnem.... Mate niekto nejaky tip?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vrazit do toho provzdušňovač z akvárka. A vydržet. Jinak klasickej ocet nepomůže, protože jaksi je sterilovanej. Pomohla by kombucha a nebo neupravovanej ocet.

      Vymazat
    2. Niekde som videl na nete octovu kulturu...tak to bude asi jedna z ciest..

      Vymazat
  7. Ha - tak prej ocet nemá rád světlo - takže to nedělat v láhvích od okurek a nebo je něčím zakrýt.

    OdpovědětVymazat
  8. A myslíte, že by šel nějak vytvořit ocet ze zoctovateleho švestkoveho kvasu? Nějak jsme zapomněli na jeden sud a teď je mi to líto vylejvat, tak právě uvazuju o octu, tedy stáhnout nechat odležet... projde to?
    Díky Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych zcedila od zbytků ovoce, nechala v něčem, aby k tomu mohl vzduch - takže spíš nádoba se širokým hrdlem, občas s tím zamíchala a nechala tak půl roku být. Případně do toho ještě nasypala trochu kvasnic, aby to dokvasilo.

      Ale teda jestli to byl takovej ten klasickej kvas, u kterého nevadí plíseň a tak, tak bych to asi nepředestilované moc nepoužívala...

      Vymazat
  9. Ahoj Zuzko. Mám dotaz ohledně hrušek. Nikde se mi nedaří najít recept na hruškový ocet. Myslíš že by šel z hrušek udělat? A ještě mě napadá zda by šel udělat ocet například i z bezinek? Co si o tom myslíš? Poradíš nějakej receptík?
    A jinak ti musím pogratulovat k bezva stránkám. Za odpověď předem děkuju. Zdraví Vláďa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. netuším, jestli přímo a nadivoko, jako to umí jablka. Ale určitě to jde stylem udělám z toho víno tedy rozmixuju hrušky/bezinky/libovolné ovoce s cukrem s vodou a nebo teda vymačkám šťávu, tu zkvasím bez přístupu vzduchu (pod ventilem) zkvasím na víno - přidáním buď droždí a nebo ušlechtilých vinných kvasinek. Pak víno ochutnám a když mi nechutná, tak ho přeleju do široké, neprůhledné nádoby, přikryju něčím prodyšným, leč nepropustným pro mušky a prach (třeba plátnem) a tak obden tím zamíchám. Za pár týdnů by to mělo zocotvatět. Pokud ovšem žiješ v prostředí, kde ve vzduchu nejsou ty správné bakterie, jako třeba dušan, tak do toho vína přidej nestříkané jablečné šlupky, nebo přilej trochu kombuchy a nebo nějaký nepasterovaný ocet. (nevím o tom, že by se v ČR prodával). A nech to týdny až měsíce v teple, s přístupem vzduchu a občasným mícháním. U jablek je ten ocet z jabčáku chuťově lepší, než ten nadivoko kvašený.

      Vymazat
    2. Ahoj Vláďo, z bezinek mám výborný silný červený ocet. Po roce ležení v lahvi ve sklepě je super. Loni jsem dělal podle nějakého receptu bezinkové víno /z plodů/ s badyánem, pomerančem, rozinkami apod. Nějak se mi jeden demižonek chytil špatného kvašení. Tak jsem to udělal přesně jak píše Zuzka a nechal zoctovatět. Vůbec mi to nechutnalo a dost intenzivně to smrdělo bezinkama /nevadí mě, ale tohle bylo moc, při vaření šťávy na to víno to naopak krásně vonělo/. No zkrátka jsem ty 2 flašky zastrčil do sklepa a nechal je bejt. Letos před Vánocema jsem to otevřel a stočil 0,5l jako dárek a byl mile překvapen chutí octa. Tak ať se daří. Osobně už asi bezinkový víno a tudíž ani ocet dělat nebudu, takže ta 1 zbylá lahev bude vzácná ;-)

      Vymazat
  10. Ahoj, chystám se vyzkoušet vyrobit ocet z medu. Máte s tím někdo zkušenosti? Je nějaká hranice obsahu alkoholu ve víně aby začalo octovatět, ptám se proto, že medovina často mívá velký obsah alkoholu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Octové kvašení nepotřebuje určitou hladinu alkoholu, stačí aby tam nějaký byl, plus teda vzduch a nějaké ty organické látky. Jinak v medu samotném rozhodně nebudou acetobaktery přítomné, takže bych tam pro jisotu vrazila pár jablečných šlupek jako startér, když už tam nějaký ten alkohol bude.

      A pro zrychlení kvašení med převařit.

      Vymazat
    2. Moc díky za rady. S tou hladinou alkoholu jsem měl na mysli spíš moc vysokou. Jestli octové kvasinky přežijí třeba i v 13% medovině. Jinak jako startér bych nejraději použil nepasterizovaný ocet, pokud ovšem nějaký seženu

      Vymazat
    3. vysoká hladina nevadí - voni ji rychle sníží. Ostatně běžný ocet se dělá z lihu.

      Vymazat
  11. Ahoj Zuzko, moc tě prosím o radu a recept jak udělat ocet z jablečného moštu. Chystám se odšťavnit nějaká jablka a ocet z moštu zní lákavě jen nemohu najít žádný recept. Co by si doporučila? Za odpověď předem děkuji. S pozdravem Vláďa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Udělejte z něj nejdřív cider - tedy přimíchejte vinné kvasinky a nebo obyčejné sušené droždí, nechte to rozpublat a pak tak dva, tři týdny nechte kvasit na víno pod kvasnou zátkou a nebo pod balonkem. Pak to stočte do nějaké dostatečně široké nádoby a zakryjte jen plátnem, aby tam nemohl hmyz, ale vzduch, ve kterém budou bakterie octového kvašení ano. Pro jistotu tam můžete přidat i nějaké jablečné šlupky. Octem jednou, až dvakrát denně zamíchejte a nechte stát pár týdnů, než se alkohol promění na ocet. Pokud by to začalo smrdět po acetonu, tak tam přidejte trochu soli (5 g na litr).

      Nejspíš se vám tam utvoří taková ošklivá blána na povrchu - octová houba. Tu nevyhazujte, tu naopak chcete. Nechtet to zrát do požadované kyselosti (jestli máte PH papírky, tak by to chtělo 2-3) a pak stočte bez blány do lahví. Ještě pak průběžně bude trošku dokvášet, ale hlavně se s časem srovná chuť - čerstvej jablečnej ocet bývá docela surovej na chuť, ale když ho zapomenete někde stát, tak se krásně uhladí. Určitě pár měsíců, ale klidně roky...

      Podrobný návod bude v článku o pláňatech, který vyjde někdy ... no snad během října.

      Vymazat
  12. Dobrý den, v půlce léta jsem založil kvas směsi mirobalány a trochu špendlíku. BYlo toho asi tak 80 litru. Díky pracovní vytíženosti jsem v době kdy se měl kvas dat na pálení spadl. A já na to rezignoval. Opět v práci několik týdnu a když jsem se konečně dostal k tomu že bych jej měl vyhodit a vymýt bečku jsem odklopil dekl, který nebyl uzavřený, tak jsem ucítil silný octový charakter. z Kvasu se stala lehce zakalená kapalina s bílím filmem na hladině. Tekutinu jsem na prst ochutnal a voala jemně chutnající ocet s příjemnou ovocnou chutí. Dnes jsem litr přefiltroval přes ubrousek do láhve. Tekutina(ocet) je tmavě červené barvy s mírným zakalením. Poprosil bych o radu zda si myslíte zda to ještě nechat nebo co zda má smysl to použít. Kvas byl dělaný z nenahnilích ani neplesnivých plodu a ani kvas neměl žádné známky plísně. Mám v planu to komplet přefiltrovat do demižonů a kanystrů a ještě několik týdnu nechat ve sklepě (teplota do 12stupňů C) Mohu jen podotknout celé to kvasilo v ve 120 litovém sudu, který byl ponořen ve skruži naplněné vodou aby se celková teplota i v horkých dnech držela pod 22 C a vznikl tak aromatičtější kvas. Chuťově je již teď vynikající :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pozor - jestli chcete podporovat octové kvašení, tak tam potřebujete mít přístup vzduchu - octové bakterie jsou anaerobní - ideálně by se vám tam měla vytvořit ona octová blána - nalijte to do nějakého sudu se širším hrdlem, zakryjte plátnem a nechte to ještě pár týdnů stát. Pokud to stočíte do demižonů či kanystrů, tak to bude postupně trošku dozrávat, ale nezvýší se kyselost. Rozhodně se to už jen velmi těžko zkazí.

      Vymazat
  13. Dobrý den, zkusila jsem udělat rýžový ocet, chtěla jsem se zeptat mohla bych přidat místo jablečného octu kombuchu? Pokud ano tak v jakém množství a jestli jen vodu nebo i s blánou (kombuchou). Děkuji za odpověď Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. bohužel s kombuchou nemám zkušenost, ale asi bych tam vrazila nějakou přebytečnou blánu a počkala, co to udělá.

      Vymazat
    2. Dobrý den, tak jsem zkusila dát kombuchu - blánu i s trochou hotové kombuchy, myslíte, že by se to mělo i trochu přisladit? Bude tam ještě pro ni dost cukru?Mějte se hezky Martina

      Vymazat
    3. to záleží na tom, jak ten rýžový ocet děláte - pokud z amazaké, tak přislazování není potřeba, pokud jen z rozvařené rýže, tak bych to přisladila.

      Vymazat
  14. Dobrý den udělala jsem ocet přímo z neředěné vylisované jablečné štávy (moštu).
    Asi tak rok to kvasilo (zapoměla jsem na to).Pak jsem to sléla a ocet je opravdu silný.Nedá se konzumovat čistý je to tak na poleptání sliznice.Proto se to musí asi nejspíše ředit a to je na co bych se ráda zeptala, či můžu zředit již hotový ocet.Chci ho dělat tento rok znovu a nevím či zředit vodou již mošt a v jakém poměru.Děkuji za odpověď.Markéta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. vodou. Prostě přilévejte a průběžně ochutnávejte, až to bude přesně podle vašich představ.

      Vymazat
    2. a teda bohapustě závidím tak povedený ocet.

      Vymazat
  15. Dobrý den,chtěla bych se zeptat:po zkvašení jablečné drti (dala jsem drti více,vody jen tak na zalití,protože minulý ocet se mi zdál málo silný)jsem šťávu slila do petky,čepek jen položila a po 3 týdnech zcezuji:na povrchu se mi nevytvořila -jak se tomu říká celistvá zátka,ale jakoby krupičky plísně, a je to celé celkově zakalené...je to v pořádku?doufám,že se něčím nemůžu přiotrávovat...díky a hezký celý rok!!

    OdpovědětVymazat
  16. Konečne superblog na túto temu. Mame jablká,hrozno,slivky,černice,maliny,bezinky,šípky,trnky. Vyrábam lekváre,likéry,sušíme,proste mňamky. Niekedy je príroda taká štedrá,že ani so širším okolím nestíhame konzumovať. Jablčný ocot robíme dlhšie a je super a nevedela som nájsť normálny "sedliacky" zdravý postup. Vďaka!!!!!:-).

    OdpovědětVymazat
  17. Dobrý den, chci se zeptat, někde sem četl že na přípravu vinného octa je potřeba nesířené víno. Sířené se nedá použít? A jak poznám jestli je sířené nebo ne když bylo koupeno třeba jako stáčené? Děkuji moc. Víťa

    OdpovědětVymazat
  18. Dobrý den. Dělám již pár roků jablečný ocet tím způsobem, že nastrouhám umytá jablka (stříkáme je) celá i s jaderníky do 4litráku, asi půl až třičtvrtě láhve, zaliju vodou z kohoutku, přikryju látkou a každý den promíchám. Nepřidávám nic. Nechám stát, dokud to kvasí, až to sedne, přecedím a nechám stát dále ve sklince. Pak to stočím do sklinek. Za ty roky se ani jednou vyloženě nezkazil. Jen jsme měli některý čistý a kyselejší - na povrchu byla blána) nebo je kalný a míň kyselý (bez blány). Používáme ho do salátů i do jídla místo běžného octa. Ten kalný není chuťově nic moc, ale nevadí nám to.

    OdpovědětVymazat
  19. Dobrý den Zuzko,
    děkuji za hezký popsané principy octového kvašení. Chtěla jsem se zeptat, jak silný ocet lze v domácích podmínkách vyrobit - lze dosáhnout těch 8 %, co má obyčejný lihový? Zajímalo by mě to kvůli konzervaci potravin, ke které bych pak ten domácí ocet použila. Tj. jestli by na to stačil. Nebo to pak kdyžtak zredukovat...? Díky moc, Janka

    OdpovědětVymazat

Okomentovat