Hořčice

Plnotučná a křemžská
Může mi někdo vysvětlit co dělá v hořčici s octem a křenem konzervant?  A proč najít dobrou hořčici bez konzervantů je stále těžší?  A jde jí dělat doma? A jde jí zkvasit?

Ty otázky jsou očividně jen řečnické - na druhou stranu domácí hořčice je překvapivě jednodušší, než by jeden čekal.  A zkvasit pochopitelně jde.  


Hořčice se vyrábí z pasty ze semen  brukvovitých rostlin, které jsou úzce příbuzné s řepkou. Je jich několik druhů,  a kromě výroby pikantních omáček se hodí jako přírodní herbicid, jako léčivo, jako zdroj topného oleje, jako zdroj biomasy a vůbec.  Spoustu podrobností třeba  tady (základní třídění) tady (disertačka o hořčici), nebo zde (příručka pro zemědělce).

Hořčice Bílá
To, co způsobuje palčivost hořčice je glukosinoláty sinigrin a sinalbin. Glukosinoláty jsou látky s obsahem síry, které jsou přítomné velmi často právě v brukvovitých rostlinách - jsou zodpovědné třeba za štiplavost křenu. Mají ledasjaké léčivé účinky, jsou štiplavé a smrdí peklem, tedy sírou. Jsou taky termonestabilní a rády oxidují. Pomáhají chránit proti rakovinovému bujení, s artritidami a taky usnadňují trávení. V semenech  hořčice vznikají až  enzymatickou reakci při smíchání s vodou.

Nejčastěji se prodávají semena hořčice bílé (Sinapis alba) - v běžném koření jako hořčicné semínko, ve speciálkách s orientálním kořením pak potkáte hořčici černou (Brassica nigra). Sareptskou se mi v maloobchodní síti nepodařilo objevit. Tipy kde ji koupit v malém množství v potravinářské kvalitě uvítám.  A nebo pytlíček semínek na jaro.
Hořčice černá

Při výrobě hořčice máte dvě možnosti - buď semena namlít na prášek, smíchat s něčím mokrým a vyrobit tak požadovanou  velmi štiplavou, hladkou  pastu a nebo  semena přes noc namočit a teprve pak rozmixovat - tím vám vznikne jemnější, více či méně hrubozrná hořcice. A nebo oba postupy zkombinovat.   Semena černé hořčice jsou arometičtějí, sareptská má být hodně štiplavá a patří do originální dijonské hořčice.  

Základem hořčice jsou semena, něco kyselého - běžně ocet, sůl, něco sladkého (cukr, med, ovocný sirup) a případně olej. A nejrůznější koření.

Základní žlutá  aka plnotučná, mléčně kysaná hořčice

Suroviny
4 díly semen bílé hořčice
1 díl chuťově neutrálního octa
1 díl syrovátky a nebo jiného startéru
1 díl dobrého, chuťově neutrálního oleje
1-2 díly cukru
sůl,
špetka směsi koření: skořice, nové koření, muškátový květ, sušený zázvor
případně kurkuma, pokud to chcete výrazně žluté.

Namelte hořčičná semena na jemný prášek, smíchejte s ostatními surovinami (mělo by to být celkem sladké - bakterie cukr ještě vyžerou),naplňte do vyvařených skleniček, zavíčkujte - ideálně s přepouštěcím ventilem.  A nechte stát tak  5-7 dní v teplém prostředí.  Posléze uchovejte v chladu.

Hrubozrnná aka kremžská hořčice

4 díly semen černé hořčice
1 díl  vinného octa
1 díl syrovátky  či jiného startéru 
1 díl oleje
1-2 díly cukru 
sůl,
špetka směsi koření - skořice, koriandr hřebíček

Semena hořčice se směsí koření namočte přes  do směsi octa a syrovátky.  Další den je rozmixujte na požadovanou hrubost, přidejte něco oleje a cukr.  Nechte zkvasit v teple, posléze skladujte v chladu.

Francouzská bylinková hořčice

2 díly bílých semen 
2 díly černých semen  
0.5 díl vinného octa
0.5 dílu aromatického bílého vína
1 -2 díly cukru
menší šalotka
česnek
čerstvý estragon, bobkový list, pepř, nové koření
sůl

Hořčičná semena, spolu s bobkovým  listem, pepřem a novým kořením umelte na prášek.  Česnek a šalotku rozmixujte na kaši, estragon nasekejte na jemno. Všechno smíchat a nechat zkvasit. 

Spoustu dalších variant kombinací najdete třeba tadytady, či tady.

Při výrobě medové kysané hořčice  přidávejte  med až tak po dvou týdnech v lednici, aby se chuť ustálila, jinak se vám kvasný proces dost výrazně zpomalí.  

Pokud chcete neštiplavou hořčici, je potřeba  semena tepelně opracovat - tedy je třeba nasucho opražit a nebo nenamletá a nenamočená pár minut vařit. Tím se zlikviduje onen enzym, který  při styku s vodou vyrábí glukosinoláty. A posléze můžete míchat štiplavou a neutrální surovinu a  regulovat tak palčivost vaší hořčice.

Komentáře

  1. Tohle je moc zajímavé. Jen se mi zdá, že je toho octa nějak moc, není pak výsledek příliš kyselý? A je tam vůbec potřeba, když hořčice získá kyselost kvašením?

    Dík
    Moon

    PS: Nefunguje první odkaz na recepty.

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za upozornění - odkaz je opravený. Kyselé mi to nepřijde, ale je pravda, že já jsem to tam lila tak od oka a dávkování pro web jsem posléze upravovala z ostatních receptů a jaksi ten podíl octa jsem spíš snížila. Je pravda, že počítám spíše se 4% vinným, či jablečným, ne s 8% kvasným lihovým. Ale jinak to je natolik variabilní věc, že si to vážně může upravit každý podle svých preferencí.

    OdpovědětVymazat
  3. Ano, asi to zkusím jen s minimálním množstvím, možná úplně bez octa. Ještě mě napadá, nebrzdí ten ocet mléčné kvašení?

    Dík
    Moon

    OdpovědětVymazat
  4. Kdepak - kyselé prostředí žádoucím bakteriím nevadí - ostatně je to jejich způsob, jak zahubit ty ostatní - vyprodukovat kyselinu.

    OdpovědětVymazat
  5. Sareptská hočice semena zde: http://www.agri-saaten.cz/product.php?id_product=12026

    OdpovědětVymazat
  6. Hořčici dělám několik let, sice nekvasím, ale využívám jak semena, prášek tak i listy.Díky za článek o třídění, mám v tom pořádný zmatek, brukvovitý jsou pěkná "pakáž". Někdy si myslím, že jde o čínské zelí a je tam uvedeno brukev sítinovitá. Stejný nepořádek mám v roketách versus rukolách, ale v tom se neschodnou ani odborníci. Do dijonské hořčice se prý používají i semena křezu, nezkoušela jsem, neboť vždy prošvihnu jejich sběr.

    OdpovědětVymazat
  7. Marně jsem hledal, který ocet je chuťově neutrální. Tipoval bych na světlý rýžový, možná lihový kvasný - je to tak?

    OdpovědětVymazat
  8. Rýžový a nebo třeba bílý vinný mi přijdou jako nemoc výrazné. Stejně tak rafinovaný jablečný (tedy ty v běžném prodeji nemají moc výraznou chuť)

    OdpovědětVymazat
  9. Zajímalo by mne, z jakého množství hoř. semen získáte kolik výsledné hořčice. Ať vím, kolik toho nakoupit. alespon přibližně. děkuji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No zhruba dvojnásobek původní váhy semen. Takže na skleničku od přesnídávky to chce tak 80-100 g hořčičného semínka.

      Vymazat
  10. Recept me nadchl, ve stredu jsem smichala ingredience, ale porad se nic nedeje. Az ted jsem si vsimla, ze ocet je sireny. Muze to mit nejaky vliv? Chutove je dobra, trosku moc ostra, ale rozhodne se netvari, ze by kvasila :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak vona moc intenzivně kvasit nebude, ty siřičatany to můžou zpomalit až zastavit. JEště bych to nechala pár dní, popřípadě jestli máte poruce nějaká probiotika v tabletce, tak je tam přisypte.

      Vymazat
    2. dekuju, vyzkousim, jinak je fakt dobra a tesim se na majolku. Kvuli tomu tu horcici vlastne delam :)

      Vymazat
    3. A tak to je krásně komplikovaný postup :-)

      Vymazat
  11. Hořčici bez chemie koupíte od firmy ALBA plus, Pardubická firma, u nás v Brně ji nabízejí sítě prodejen Enapo, bývalá Hruška. Je to klasická zavařovačka. Prodávají ji i v kelímkách v jiných obchodních sítích tam je navíc jen Kurkumin pro barvu. Je velmi chutná o proti ostatním českým i zahraničním hořčicím. http://www.chemievjidle.cz/horcice/horcice-kremzska-alba-plus

    OdpovědětVymazat
  12. Tak uz mi kvasi, zakladni i kremzska. Jen se mi zda dost sucha. Je mozno ji proste trochu naredit vodou?

    OdpovědětVymazat
  13. Předvčerem jsem objevil Váš blog a včera začal vyrábět svou první hořčici ;) Pravdou je, že už jsem o tom přemýšlel chvíli, a protože se zajímám o pivo a vařím si ho doma, dělal jsem recept podle Jamieho, kde se přidává "sklenice a půl dobrého místního (svrchně kvašeného) piva. Nechává se to v pivu přes noc, tak jsem to dnes dodělával a vypadá to na "první dobrou". Už se těším, až začnu dělat recepty z Vašeho blogu, který je mimochodem perfektní! Držím Vám palce a ať to kvasí!

    OdpovědětVymazat
  14. Dobry den Zuzko, vcera jsem pripravila horcici dle Vaseho receptu. Bohuzel nemam sklenici s prepoustecim vickem. Chci se zeptat, jestli klasicke vicko ma byt dotazene nebo spis povolene, aby tam mohl vzduch? Doted jsem kvasila pouze zeleninu, ktera ma byt ponorena/ zakryta nalevem, aby tam nevnikl vzduch a proto jsem u te vyroby/kvaseni horcice zmatena. Nevadi, ze neni zakryta nejakym nalevem? Jinak mate uzasne stranky! Dekuji Lucie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. hořčici by se nic stát nemělo - sama o sobě je natolik "agresivní prostředí", že si tam troufne jen málokterá bakterie. A jak v tom nejsou cukry, tak to nekvasí moc divoce, takž stačí uzavřít. Pokud tomu moc nevěříte, tak hladinu hořčice zalijte vrstvíčkou oleje, až to prokvasí, tak ho prostě zamícháte dovnitř a zjemníte tím chuť hořčice.

      Vymazat
    2. Moc Vam dekuju! Dobry napad s tim olejem. Horcice zatim vypada dobre :) Hezky jarni cas! L.

      Vymazat
  15. Tak sareptskou hořčici nově nabízejí v bezobalovém obchodě Opobchod:
    www.opobchod.cz
    Martin

    OdpovědětVymazat
  16. také jsem se nedávno rozhodl že si svou hořčici udělám sám. mě by ale zajímalo, zda mohu přidat přírodně kvašený jablečný ocet krerý si sám vyrábím. není totiž moc silný jako jsou ty nějaké lihové z obchodu vyráběné kdo ví z čeho.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě, nejsem teda autor článku, ale domácí jablečný ocet do hořčice používám. Ten můj má asi 1% kyselost a na chuť je sladký, nepřidávám tudíž žádný cukr. Kdo chutnal mou hořčici, byl nadšen. Doporučuji! G.

      Vymazat
  17. Dobrý den, myslíte, že by to šlo i bez startéru? Používám jablečný ocet, který si sama vyrábím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no z octa vám to nezačne kvasit mléčným kvašením a samotné hořčičné semínko taky moc ochotně nekvasí - proto tam přidávám ten cukr a startér. Ale můžete udělat z dobácího octa klasickou, moc dobrou hořčici - pak množství startéru nahraďte tím octem, tedy neřeďte to ničím jiným jen to nechte delší dobu stát, aby se hořčice usadila v chuti.

      Vymazat

Okomentovat