Marie Úlehlová-Tilschová


Jeden z mých antikvariátních úlovků z poslední doby je Česká strava lidová od Marie Úlehlové-Tilschové. A jsem z toho tak nadšená, že tajně doufám, že se jí postupem času dostane znovuuznání podobně, jakého se dočkala Anuše Kejřová. Ostatně její klíčové knihy už v reedici vyšly.
Je patrně nejdůležitější českou teoretičkou zdravé výživy ve 20. století a také pečlivou etnografkou, co se tradiční a lokální stravy týče. Navíc její postoje se celkem nápadně podobají těm současným. Tedy těm příčetnějším současným. No dobrá - těm, co se dají schovat pod heslo: "Jezte skutečné jídlo."
Marie Tilschová se narodila v roce 1896 do přední pražské rodiny, otcem byl profesor na právnické fakultě Emanuel Tilsch a matka Anna Tilschová, která byla ve své době hojně vydávanou a čtenou spisovatelkou, a která ve svém mládí nemohla regulérně vystudovat univerzitu, protože to jaksi ženy ještě nesměly. Byla alespoň mimořádnou posluchačkou na filosofické fakultě Karlovy univerzity. Plnohodnotné studentky byly poprvé přijaty až po narození Marie.

Po svých rodičích zdědila pronikavou inteligenci, literární talent a velmi systematické myšlení. Absolvovala věhlasné dívčí gymnázium Minerva, biologii na Karlově univerzitě a v rámci postgraduálního studia absolvovala stáže v Londýně a Moskvě. Byla naší první foodbloggerkou - ve 20. a 30. letech měla pravidelné sloupky o jídle a výživě v Lidových novinách. A právě tento sloupek využila ke sběru podkladů pro své opus magnum - Českou stravu lidovou. Vyzvala totiž své čtenáře k zaslání informací o tom, jak a co vařily jejich babičky, a na základě vyhodnocení tisíců dopisů, které jí přišly, se rozjela do regionů na terénní výzkum. Kniha byla připravena k vydání už ve 40. letech, ale nakonec vyšla až po osvobození v roce 1945.

Před válkou stihla vydat ještě knížky o zdravé výživě Moderní kuchařka a Jak a čím se živit a knížku Lidová výživa v době hospodářské tísně. Během okupace pak vydává příručky Listy z české kuchařky tématizované podle jednotlivých surovin. Např. Oves, Ryby,  Zelenina, Ječná mouka, Šípky, Vnitřnosti.

Spolu s Českou stravou lidovou vychází také komplementární kniha Výživa ve světle věků, která shrnuje dosavadní etnografické poznatky historické stravě a stravě přírodních národů. V roce 1945 také spoluzakládá Společnost pro racionální výživu a publikuje v časopisu Výživa lidu. Po převratu v roce 1948 se podílí na osvětové činnosti zejména co se týče hromadného stravování a spolu s Vilémem Vrabcem tvorbě patří k tvůrcům původních Československých norem v gastronomii. Vychází jí tyto knížky: Rok v české kuchyni, Společné stravování v zemědělství, Společné stravování na vesnici, Vaříme účelně pro zdravé i nemocné, Hygiena a sanitace potravin, Výživou ke zdraví a větší množství méně rozsáhlých příruček, např. pro kuchyně dětských domovů, brigádníků atp.

V roce 1970 (tedy v jejích 74 letech) vychází knížka Chuťový místopis zaměřený na regionální kuchyni a v roce 1978 pak poslední monografie: Mistři kuchaři: nositelé tradic české kuchyně. Ve stejném roce pak umírá.

Kompletní bibliografii pak najdete v katalogu Národní knihovny. V posledních 10 letech pak vyšly v reedici Česká strava lidová, Chuťový místopisStaročeská kuchařka.

Pokud vás, podobně jako mne, fascinuje jak historie, tak lokální specifika jídla, tak se Marie Ú-T stane vaší velmi poučenou průvodkyní. Společně s Čeňkem Zíbrtem patří k základním a nepřekonaným zdrojům informací o původním historickém vaření v Zemích Koruny České a zatímco prof. Zíbrt zpracovává historické kuchařky, Marie Úlehlová-Tilschová vychází z vlastního terénního výzkumu z doby před dokonanou unifikací české kuchyně. Ke které pak paradoxně sama přispívá. Z jejich práce dodnes vychází archeologové, historikové i samotní kuchaři.  

Česká strava lidová má navíc nespornou výhodu toho, že je psaná sice lehce archaizujícím jazykem, ale s nesmírnou lehkostí a čtivostí a z prezentovaných výživových teorií se nemusíte bát citovat, protože ničím neodporuje současné úrovni poznání, byť pochopitelně současné znalosti jsou komplexnější a hlubší. Na druhou stranu jsou také roztříštěnější a promořenější módními trendy, které se často vzájemně vylučují.

Kniha je velmi, velmi obsáhlá (přes 600 stránek textu v původním vydání) a nenajdete v ní konkrétní recepty - ty jsou pak v kuchařkách jako je Rok v české kuchyni. Je tematicky členěná do kapitol jako je V lese a u vody (zdroje surovin, které jde nasbírat nebo ulovit ve volné přírodě), Na poli a ve mlýně (obilniny), Na statku a za humny (mléčné výroby a maso) a podle příležitosti V pátek a ve svátek (postní a sváteční stravování) a Všedního dne. Podrobný obsah je pak na stránkách nakladatelství Triton, které předloni vydalo reedici.

Na internetech není úplně neznámou autorkou - najdou se zde jak podrobné rozbory jejích knih, tak i přepsané některé kapitoly na ukázku. 

Pár podkapitol o oříšcích, a mléku a bramborách najdete tady.

Na webu vyživující tradice jsou pak tři rozsáhlé články srovnávající Českou stravu lidovou a Výživu ve světle věků s koncepty Sally Fallon a Westona Price.

Takže až se na ní budu v budoucích článcích odkazovat (a že to budu dělat celkem určitě), tak už víte, s kým máte tu čest. A pokud byste zatoužili po její knize, tak se poměrně pravidelně vyskytuje v antikvariátech a nové vydání je stále k dispozici. Zároveň tedy existuje její digitální podoba, dodávaná dokonce společně s knihami Čeňka Zíbrta a Zikmunda Wintera. Má to ovšem pár základních nedostatků - je pouze v PDF formátu a navíc tedy funguje pouze a jedině zasílání na dobírku vypáleného CD se soubory. Nejde platit přes internet a nejde si zakoupený soubor rovnou stáhnout. Vzhledem k tomu, že prodávají především zdigitalizované historické knihy a mají adresu na pražském Novém Světě, přestavuji si majitele (který se navíc jmenuje Otakar) jako starého restaurátora, s dlouhým plnovousem a bez porozumění jiným technologiím, než které potřebuje pro své milované knížky. Kdo by měl zájem, tak je najde tady

(A vida - internety mi daly za pravdu!  No dobrá, ty vousy má zastřižené - ale když umí používat Youtube, tak by mohl zvládnout i formátovaný .epub a on-line obchodování.)

Komentáře

  1. Mám od této autorky kuchařku Rok v naší kuchyni vydanou v roce 1949 nakladatelstvím Brázda. Kniha je stará jako já. Vařila podle ní moje maminka a používám ji i já.

    OdpovědětVymazat
  2. Zuzko, uz treti mesic si prodluzuju z knihovny pujcenou Staroceskou kucharku od teto autorky. Stejne jako Vy jsem fascinovana jejim pristupem ke skladbe stravy, ktera ma podle ni vzdy obsahovat slozky "zivici" (bilkoviny), "sytici" (sacharidy) a "chranici" (zelenina, ovoce, bylinky),zcela v duchu dnesnich vyzivovych doporuceni. Kniha je pritom z roku 1949! Diky za clanek, urcite si prectu i ty ostatni knihy. A vubec diky za cely blog, jsem tu castym hostem a nestacim zasnout, jak pracujete se zdroji a dokazete z nich vyrobit tak hezke, vtipne a poutave cteni.

    OdpovědětVymazat
  3. slozky "zivici" (bilkoviny), "sytici" (sacharidy) a "chranici" (zelenina, ovoce, bylinky),zcela v duchu dnesnich vyzivovych doporuceni. Kniha je pritom z roku 1949!

    Z tohoto nejsem vubec moudry, podle meho nazoru:
    1) dnesni vyzivova doporuceni pusobi vedle takoveho tvrzeni jako algebraicka monografie vedle Pythagorovy vety (Walter Willett),
    2) funkce bilkovin a sacharidu byla znama leta (onoho roku 1949 byla dokonce prvni bilkovina sekvenovana - inzulin), vitaminy pochazeji z pocatku 20. stoleti, od poloviny 30. let se dokonce prodavaji jako tabletky (B, C).

    A vy zde hovorite o teto navysost moderni dobe, jako by se jednalo o stredovek!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak vzhledem k rozvoji poznatků fyziologie je doba před 70 lety skutečně poměrně dávno. Zejména co se týče nejrůznějších přemetů, když dojde kromě poznávání k doporučením, co se stravování týče.

      A překvapivě je potřeba porovnávat stejné kategorie - tedy populárně naučnou literaturu, nikoliv populárně naučnou literaturu A třeba odborné články.

      Vymazat
    2. Když zajdete do libovolného knihupectví, tak 80-90% všech knih o "zdravé" výživě bude napěchované pseudovědeckými bláboly. Což je věc kterou u U-T nenajdete.

      Vymazat
  4. Dobrý den, děkuji, že jsem se přes Váš blog dostala k informacím o M. Úlehlové-Tilschové. Knihu jsem v antikvariátu nesehnala, ale objednala jsem reedici a už se kochám..moc krásná kniha.děkuju. Chválím i Váš poučný, zajímavý blog. Martina

    OdpovědětVymazat
  5. Asi nikdo z vas nejak nezaregistroval, ze od teto damy pochazi dosud platne pravidlo, ktere pouziva who. Nejzdravejsi strava je ta, na kterou je clovek GENETICKY A GEOGRAFICKY zvykly.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tahle fáma už by měla mít snad i své pořadové číslo v soupisu pověr a bájí.

      Vymazat

Okomentovat